Nejstar\u0161\u00ed obdob\u00ed \u0161koly<\/b>
\nO \u0161kole jsou prvn\u00ed zpr\u00e1vy z r. 1790. Tehdy tu byl u\u010ditelem (kantorem, jak se tehdy \u0159\u00edkalo) Mat\u011bj Nesvadba z Ole\u0161nice. V \u010dele \u0161koly st\u00e1l a\u017e do roku 1794. Zpr\u00e1va z vizitace \u0161koly 19. z\u00e1\u0159\u00ed 1790 zaznamen\u00e1v\u00e1, \u017ee u\u017e\u00edval t\u0159\u00ed korc\u016f kosteln\u00edch pol\u00ed, je\u017e mu vyn\u00e1\u0161ely 3 zlat\u00e9 do roka, 2 a p\u016fl v\u011brtele luk, z nich\u017e t\u011b\u017eil seno i otavu za 1 zl., zato v\u0161ak platil n\u00e1jem do kostela ve v\u00fd\u0161i 30 krejcar\u016f. Ze \u0161koln\u00edho fondu m\u011bl p\u0159\u00edjem 18 zl. 11 kr., taxy od poh\u0159bu a novoro\u010dn\u00e9 dost\u00e1val v\u0161ak u\u010ditel v Rovensku, nebo\u0165 p\u0159ed z\u0159\u00edzen\u00edm \u0161koly d\u011bti chodily pr\u00e1v\u011b tam. Plat od d\u011bt\u00ed m\u011bl celkem 77 zlat\u00fdch 40 kr. Suma v\u0161eho jeho p\u0159ijmu tedy \u010dinila 100 zlat\u00fdch.
\nD\u011bt\u00ed bylo celkem 136 (79 hoch\u016f a 57 d\u00edvek). Pro chudobu neplatilo 61 d\u011bt\u00ed, pro nemoc 7, platilo 68 d\u011bt\u00ed. Z Tatobit bylo 66 d\u011bt\u00ed ve v\u011bku od 6 do 11 let, st\u00e1le nechodil nikdo, ob\u010das 55, n\u011bkdy 11 d\u011bt\u00ed. Z Lestkova bylo 15 d\u011bt\u00ed (doch\u00e1zka neud\u00e1na, patrn\u011b nechodily v\u016fbec), z Volavce 23 d\u011bt\u00ed, z Koz\u00e1kova 25, z Prose\u010de 5 a ze \u017dl\u00e1bku tak\u00e9 5. Celkem nav\u0161t\u011bvovalo \u0161kolu 55 d\u011bt\u00ed, nechodilo 91 d\u011bt\u00ed. Vzd\u011bl\u00e1n\u00ed tedy bylo na \u017ealostn\u00e9m stupni.
\nP\u0159i dal\u0161\u00ed vizitac\u00ed roku 1831 se\u0161lo se 150 d\u00edtek; u\u010diteloval tu tehdy Jan Hlav\u00e1\u010dek z Rovenska (1794-1835), kter\u00fd tu m\u011bl za pomocn\u00edka Josefa Kn\u00ed\u017eka ze Z\u00e1most\u00ed (1822 – 1829) a potom Petra Myslivce (1829-1841). 12. dubna 1832 byla \u0161kola p\u0159epadena dev\u00edti lupi\u010di, kte\u0159\u00ed Hlav\u00e1\u010dkovi uloupili 250 zlat\u00fdch.
\nV roce 1835 se \u0161koln\u00ed ml\u00e1de\u017e z V\u00e1clav\u00ed odd\u011blila od \u0161koly rovensk\u00e9, kam dosud doch\u00e1zela, a za\u010dala nav\u0161t\u011bvovat \u0161kolu tatobitskou.
\nPotom v letech 1836 -1842 byl tu spr\u00e1vcem \u0161koly Franti\u0161ek Zelinka, kter\u00fd koncem \u0159\u00edjna 1842 byl jmenov\u00e1n do Libun\u011b. Tam roku 1884 zem\u0159el. \u0160kola byla velmi chatrn\u00e1 a pro 200 d\u00edtek naprosto nedosta\u010dovala, proto krajsk\u00e1 komise 20. listopadu 1846 uznala, \u017ee se mus\u00ed postavit \u0161kola nov\u00e1. Asi i proto obec volaveck\u00e1 \u017e\u00e1dala v roce 1850 o povolen\u00ed z\u0159\u00eddit vlastn\u00ed \u0161kolu pro Volavec a V\u00e1clav\u00ed.
\nZelink\u016fv syn Franti\u0161ek V\u00e1clav Zelinka, narozen\u00fd v Tatobitech roku 1838, stal se rovn\u011b\u017e u\u010ditelem a proslavil se jako pedagogick\u00fd spisovatel. Nejprve p\u016fsobil 3 roky ve \u0160\u0165\u00e1hlav\u00ed na Plze\u0148sku a pak po boku sv\u00e9ho otce v Libuni. Roku 1836 stal se u\u010ditelem hlavn\u00ed \u0161koly v Beroun\u011b a pak \u0159\u00edd\u00edc\u00edm u\u010ditelem tam\u011bj\u0161\u00ed obecn\u00e9 \u0161koly d\u00edv\u010d\u00ed. Zem\u0159el v Beroun\u011b 20. srpna 1903.
\nKrom\u011b \u0161koln\u00ed pr\u00e1ce vyv\u00edjel i horlivou spisovatelskou \u010dinnost. Napsal mnoho \u00favah a pojedn\u00e1n\u00ed do r\u016fzn\u00fdch pedagogick\u00fdch \u010dasopis\u016f. Ve spise \u201eP\u016fsoben\u00ed P. Anton\u00edna Marka jako\u017eto biskupsk\u00e9ho \u0161koln\u00edho dozorce“ (1865) ob\u0161\u00edrn\u011b ocenil z\u00e1sluhy Markovy o zveleben\u00ed \u0161kolstv\u00ed. Mimoto spisoval zem\u011bpisn\u00e9 p\u0159\u00edru\u010dky pro \u017e\u00e1ky: \u201eVodstvo kr\u00e1lovstv\u00ed \u010cesk\u00e9ho“ (1868), Zem\u011bpis Moravy a Slezska pro \u0161koly obecn\u00e9 (1873) a \u201eHorstvo \u010desk\u00e9“ (1890). Minulost m\u011bsta Berouna vypsal ve spise \u201eBeroun, kr\u00e1lovsk\u00e9 m\u011bsto“ (1882) a \u201eOkres Berounsk\u00fd\u201c (1888); p\u0159\u00edrodn\u00ed pom\u011bry studoval v knize \u201ePovodn\u011b v Beroun\u011b od roku 1872\u201c (spole\u010dn\u011b s J. Ningrem).
\nPo Franti\u0161ku Zelinkovi stal se spr\u00e1vcem \u0161koly Petr Myslivec, kter\u00fd tu pak p\u016fsobil v letech 1842-1883, tedy 41 let.<\/p>\n
1849 – 1867<\/b>
\n\u0160kola byla st\u00e1le je\u0161t\u011b ve star\u00e9 budov\u011b. U\u010ditel Josef Bruncl\u00edk z Libun\u011b, kter\u00fd tu v roce 1851 nastoupil, ji vyl\u00ed\u010dil takto: \u201ePodobala se nejb\u00eddn\u011bj\u0161\u00ed chatr\u010di, jej\u00ed\u017e vnit\u0159n\u00ed i zevnit\u0159n\u00ed za\u0159\u00edzen\u00ed p\u016fsobilo nemil\u00fdm dojmem na ka\u017ed\u00e9ho p\u0159\u00edchoz\u00edho. V t\u0159\u00edd\u011b byl povalov\u00fd strop, hroz\u00edc\u00ed ka\u017edou chv\u00edli sesut\u00edm, na ka\u017ed\u00e9 stran\u011b po \u010dty\u0159ech kr\u00e1tk\u00fdch lavic\u00edch, tak\u017ee d\u00edtky po zemi sed\u011bt musily.\u201c 1) (I. \u010d\u00e1st, str. 33)
\nKomise roku 1858 shledala, \u017ee staven\u00ed je tak se\u0161l\u00e9 a postaven\u00e9 na \u0161patn\u00e9m m\u00edst\u011b, \u017ee nevyhovuje po\u017eadavk\u016fm \u0161koly a \u017ee bude nejl\u00e9pe, kdy\u017e se o n\u011bco v\u00fd\u0161e postav\u00ed nov\u00e1 \u0161kola. Zat\u00edm v\u0161ak byly v roce 1864 p\u0159istav\u011bny ke star\u00e9 \u0161kole, je\u017e pak slou\u017eila u\u010diteli za byt, jen dv\u011b sv\u011btnice pro 1. a 2. t\u0159\u00eddu a teprve v n\u00e1sleduj\u00edc\u00edm roce byla dostav\u011bna cel\u00e1 \u0161koln\u00ed budova. P\u0159i p\u0159\u00edle\u017eitosti m\u00edstn\u00ed pout\u011b byla 13. srpna 1865 slavnostn\u011b vysv\u011bcena vik\u00e1\u0159em a d\u011bkanem turnovsk\u00fdm Janem \u0160olcem. T\u0159et\u00ed den po slavnosti byl ve \u0161kole ne\u0161\u0165astnou n\u00e1hodou zast\u0159elen 16-ti let\u00fd mysliveck\u00fd praktikant Jan Janda.
\nV t\u00e9m\u017ee roce byla z\u0159\u00edzeno nov\u00e1 \u0161kola obecn\u00e1 na Volavci pro d\u011bti z Volavce a V\u00e1clav\u00ed.
\nVe \u0161kolstv\u00ed se siln\u011b uplat\u0148oval vliv katolick\u00e9 c\u00edrkve, zvl\u00e1\u0161t\u011b po roce 1855, kdy do\u0161lo k uzav\u0159en\u00ed konkord\u00e1tu (tj. dohody st\u00e1tu a c\u00edrkve); vyu\u010dov\u00e1n\u00ed n\u00e1bo\u017eenstv\u00ed bylo na prvn\u00edm m\u00edst\u011b, d\u011bti se sv\u00fdmi u\u010diteli chodily t\u00e9m\u011b\u0159 denn\u011b do kostela, konaly se v\u00fdro\u010dn\u00ed n\u00e1bo\u017eensk\u00e9 zkou\u0161ky p\u0159i vizitaci vik\u00e1\u0159\u016f, ve zp\u011bvu se u\u010dilo kosteln\u00edm p\u00edsn\u00edm atd.<\/p>\n
1867 – 1879<\/b>
\nVe \u0161kolstv\u00ed nastala d\u016fle\u017eit\u00e1 zm\u011bna od po\u010d\u00e1tku roku 1870, kdy dozor nad \u0161kolou p\u0159e\u0161el podle nov\u00fdch \u0161koln\u00edch z\u00e1kon\u016f na okresn\u00ed \u0161koln\u00ed radu v Semilech.
\nPon\u011bvad\u017e dv\u011b sv\u011btnice nesta\u010dily pro t\u0159i t\u0159\u00eddy, byla pronajata v roce 1874 sv\u011btnice u Jakuba Rosenfelda za 50 zlat\u00fdch. \u0160kolu spravoval st\u00e1le je\u0161t\u011b Josef Bruncl\u00edk (a\u017e do roku 1883), kdy ode\u0161el na odpo\u010dinek. V Tatobitech tedy p\u016fsobil p\u0159es 30 let.<\/p>\n
1879 – 1900<\/b>
\nSpr\u00e1vcem \u0161koly se po Josefu Bruncl\u00edkovi stal \u0159\u00edd\u00edc\u00ed u\u010ditel z Vesel\u00e9 Vincenc \u0160elbick\u00fd (1883-1890). Od 1. b\u0159ezna 1889 byla \u0161kola roz\u0161\u00ed\u0159ena na \u010dty\u0159t\u0159\u00eddn\u00ed.
\n10. z\u00e1\u0159\u00ed 1890 se odst\u011bhoval \u0159\u00edd\u00edc\u00ed u\u010ditel Vincenc \u0160elbick\u00fd do Heralce u Havl\u00ed\u010dkova (tehdy N\u011bmeck\u00e9ho) Brodu a na jeho m\u00edsto se dostal Josef Hyxa, \u0159\u00edd\u00edc\u00ed u\u010ditel v Heralci. Po sedmi letech byl p\u0159elo\u017een do \u010cest\u00edna u Kutn\u00e9 Hory a \u0159\u00edd\u00edc\u00edm u\u010ditelem se stal spr\u00e1vce \u0161koly v Kotelsku Petr Matou\u0161ek, kter\u00fd tu pak p\u016fsobil 13 let (1897 – 1910). V roce 1895 vydal tiskem \u201ePam\u011bti m\u011bsta Rovenska“; psal \u010dl\u00e1nky do r\u016fzn\u00fdch \u010dasopisu a kalend\u00e1\u0159\u016f a byl i dobr\u00fdm hudebn\u00edkem.<\/p>\n
1900 – 1914<\/b>
\n\u017divot lid\u00ed i d\u011bt\u00ed ve \u0161kole byl st\u00e1le pod siln\u00fdm vlivem katolick\u00e9 c\u00edrkve. \u0160kola p\u011bstovala nucen\u011b ducha loajality k \u0161ir\u0161\u00ed vlasti, \u0159\u00ed\u0161i rakousko-uhersk\u00e9 a k panovnick\u00e9mu rodu habsbursk\u00e9mu, v kostele se konaly oslavy c\u00edsa\u0159sk\u00fdch narozenin, jmenin a nastoupen\u00ed na tr\u016fn. \u017dactvo chodilo povinn\u011b se sv\u00fdmi u\u010diteli do kostela a ke sv\u00e1tostem, \u00fa\u010dastnilo se c\u00edrkevn\u00edch pr\u016fvod\u016f a ka\u017edoro\u010dn\u011b se konaly ve \u0161kole n\u00e1bo\u017eensk\u00e9 zkou\u0161ky za p\u0159\u00edtomnosti far\u00e1\u0159e a vik\u00e1\u0159e.
\nV organizaci \u0161koly nastala ta zm\u011bna, \u017ee Lestkov byl od 1. ledna 1893 p\u0159i\u0161kolen k Volavci a v \u0159\u00edjnu 1909 byla z\u0159\u00edzena expozitura na \u017dl\u00e1bku pro 57 \u017e\u00e1k\u016f; d\u0159\u00edve d\u011bti ze \u017dl\u00e1bku doch\u00e1zely do \u0161koly do Tatobit.
\nVe \u0161koln\u00edm roce 1910 – 1911 vedl spr\u00e1vu \u0161koly m\u00edsto \u0159\u00edd\u00edc\u00edho u\u010ditele Petra Matou\u0161ka, kter\u00fd pro nemoc dostal dovolenou, u\u010ditel Franti\u0161ek Matou\u0161. V \u010dervenci 1911 odebral se Matou\u0161ek na odpo\u010dinek do Rovenska, kde 3. listopadu 1920 zem\u0159el. \u0158\u00edd\u00edc\u00edm u\u010ditelem v desetilet\u00ed 1911-1921 stal se Bohumil Kripner.<\/p>\n
1918 – 1920<\/b>
\nI \u0161kola trp\u011bla v letech I. sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky neust\u00e1len\u00fdmi pom\u011bry: pro nedostatek uhl\u00ed bylo vyu\u010dov\u00e1n\u00ed v roce 1919 dvakr\u00e1t p\u0159eru\u0161eno, kv\u016fli infekci ne\u0161tovice se v dubnu nevyu\u010dovalo cel\u00e9 t\u0159i t\u00fddny.
\nStav \u0161koln\u00ed budovy byl chatrn\u00fd, zdi poprask\u00e1valy, okna byla zch\u00e1trala. Nov\u00e1 m\u00edstn\u00ed \u0161koln\u00ed rada, do jej\u00edho\u017e \u010dela byl zvolen za p\u0159edsedu Franti\u0161ek Ma\u0159an, mistr kamenick\u00fd, m\u011bla p\u0159ed sebou v\u00e1\u017en\u00e9 \u00fakoly.
\nSpr\u00e1vcem \u0161koly v desetilet\u00ed 1911 – 1921 byl Bohumil Kripner, jeho\u017e syn t\u00e9ho\u017e jm\u00e9na byl tak\u00e9 jednou z ob\u011bt\u00ed I. sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky.
\n\u0160kola se sice vymanila z podru\u010d\u00ed \u0159\u00edmsko-katolick\u00e9 c\u00edrkve a k\u0159\u00ed\u017ee byly z u\u010deben odstran\u011bny, ale n\u00e1bo\u017eenstv\u00ed z\u016fst\u00e1valo na prvn\u00edm m\u00edst\u011b mezi vyu\u010dovac\u00edmi p\u0159edm\u011bty.<\/p>\n
1921 – 1929<\/b>
\nPo Bohumilu Kripnerovi se stal spr\u00e1vcem \u0161koly v obdob\u00ed let 1921 a\u017e 1925 Jaroslav Fu\u010d\u00edk z Bradleck\u00e9 Lhoty, syn vynikaj\u00edc\u00edho vlastiv\u011bdn\u00e9ho pracovn\u00edka Josefa J. Fu\u010d\u00edka. V letech 1925-1942, tedy po 17 let, p\u016fsobil na \u0161kole \u0159\u00edd\u00edc\u00ed u\u010ditel Jan Mencl.<\/p>\n
1930 – 1938<\/b>
\nV p\u00e1tek 1. \u010dervna 1934 kolem druh\u00e9 hodiny no\u010dn\u00ed \u0161kola vyho\u0159ela. Po\u017e\u00e1r vznikl na p\u016fd\u011b nezn\u00e1m\u00fdm zp\u016fsobem. Hasi\u010dsk\u00fdm sbor\u016fm, kter\u00e9 p\u0159ijely na pomoc, se nepoda\u0159ilo po\u017e\u00e1r zdolat. Cel\u00e1 \u0161kola, ve\u0161ker\u00e9 pom\u016fcky, knihovny atd., lehla popelem a z\u016fstaly z n\u00ed jen hol\u00e9 st\u011bny. Vyu\u010dov\u00e1n\u00ed prob\u00edhalo v s\u00e1le hostince u \u010cepel\u00edk\u016f a v obecn\u00ed kancel\u00e1\u0159i. D\u011bti z Koz\u00e1kova, kter\u00e9 povinn\u011b doch\u00e1zely do \u0161koly v Tatobitech, se ocitly \u201ena suchu“ a m\u011bly nep\u0159edv\u00eddan\u011b prodlou\u017een\u00e9 pr\u00e1zdniny.
\nAle ji\u017e koncern b\u0159ezna se po\u010daly kopat z\u00e1klady, z\u00e1kladn\u00ed k\u00e1men byl polo\u017een 10. dubna a ji\u017e na po\u010d\u00e1tku \u0161koln\u00edho roku 1935\/36 tu st\u00e1la nov\u00e1 kr\u00e1sn\u00e1 budova, kterou vystav\u011bl stavitel Holman z Nov\u00e9 Paky n\u00e1kladem 350 tis\u00edc K\u010d. S \u00fapravou parku u \u0161koly stoupl n\u00e1klad na 400 tis\u00edc K\u010d.
\nV ned\u011bli 1. z\u00e1\u0159\u00ed 1935 za kr\u00e1sn\u00e9ho dne oslavovali tatobit\u0161t\u00ed ob\u010dan\u00e9 otev\u0159en\u00ed nov\u00e9 \u0161koly. Kolem druh\u00e9 hodiny odpoledn\u00ed vy\u0161el z doln\u00ed \u010d\u00e1sti obce po\u010detn\u00fd pr\u016fvod, v jeho\u017e \u010dele jelo n\u011bkolik \u010dlen\u016f Sokola na kon\u00edch, n\u00e1sledovala \u0161koln\u00ed ml\u00e1de\u017e se sv\u00fdmi u\u010diteli, dorost, sokolov\u00e9, skauti, hasi\u010di a ostatn\u00ed ob\u010dan\u00e9 z Tatobit, \u017dl\u00e1bku a okol\u00ed. Pr\u016fvod uzav\u00edralo \u010detnictvo s N\u00e1rodn\u00ed gardou \u2013 19 mu\u017e\u016f v pln\u00e9 v\u00fdzbroji. P\u0159ed proslovy byla vzty\u010dena st\u00e1tn\u00ed vlajka a byly zahr\u00e1ny hymny.
\nProslov m\u011bl okresn\u00ed \u0161koln\u00ed inspektor Bl\u00e1ha ze Semil a \u0159\u00edd\u00edc\u00ed u\u010ditel Franti\u0161ek Studni\u010dka z Tanvaldu, b\u00fdval\u00fd \u017e\u00e1k zdej\u0161\u00ed \u0161koly. Pak byla \u0161kola odevzd\u00e1na ve\u0159ejnosti a n\u00e1v\u0161t\u011bvn\u00edci si ji mohli prohl\u00e9dnout a podepsat se do \u0161koln\u00ed kroniky.<\/p>\n
L\u00e9ta v\u00e1le\u010dn\u00e1<\/b>
\n\u0158\u00edd\u00edc\u00ed u\u010ditel Jan Mencl dostal od 6. prosince 1941 dovolenou pro nemoc, spr\u00e1vu \u0161koly vedla u\u010ditelka M. Petrov\u00e1. V z\u00e1\u0159\u00ed 1942 Jan Mencl zem\u0159el a od 1. z\u00e1\u0159\u00ed 1943 byl ustanoven spr\u00e1vcem \u0161koly Franti\u0161ek Glos, dosavadn\u00ed \u0159\u00edd\u00edc\u00ed u\u010ditel v KoteIsku. Z\u00e1rove\u0148 se stal spr\u00e1vcem nov\u011b z\u0159\u00edzen\u00e9 lidov\u00e9 \u0161koly zem\u011bd\u011blsk\u00e9, kde se za\u010dalo vyu\u010dovat 8. z\u00e1\u0159\u00ed 1943 s 25 \u017e\u00e1ky. Do obvodu t\u00e9to \u0161koly pat\u0159ily obce Tatobity, \u017dl\u00e1bek, Kotelsko, Volavec a Prose\u010d.<\/p>\n
L\u00e9ta pov\u00e1le\u010dn\u00e1<\/b>
\nPo v\u00e1lce dostal tak\u00e9 kulturn\u00ed \u017eivot novou n\u00e1pl\u0148. \u0160kolsk\u00e9 z\u00e1kony z roku 1948 a 1953 p\u0159ebudovaly \u0161kolu na podklad\u011b jednotn\u00e9 v\u0161eobecn\u011b vzd\u011bl\u00e1vac\u00ed \u0161koly. Na nov\u00e9 n\u00e1rodn\u00ed \u0161kole se ustavila pion\u00fdrsk\u00e1 organizace, pracovalo zde Sdru\u017een\u00ed rodi\u010d\u016f a p\u0159\u00e1tel \u0161koly, vyu\u010dovac\u00ed hodiny byly o\u017eiveny rozhlasem a televizorem, na \u0161kole byly organizov\u00e1ny kurzy va\u0159en\u00ed. \u017dactvo se krom\u011b \u0161koln\u00ed pr\u00e1ce uplat\u0148ovalo velmi aktivn\u011b ve sb\u011brech, spo\u0159en\u00ed a brig\u00e1d\u00e1ch p\u0159i pomoci m\u00edstn\u00edmu JZD, na konci \u0161koln\u00edho roku se podnikaly dalek\u00e9 v\u00fdlety autobusem. \u017d\u00e1ci 6. – 8. \u0161koln\u00edho roku nav\u0161t\u011bvovali povinn\u011b st\u0159edn\u00ed \u0161kolu v Rovensku a v Turnov\u011b.<\/p>\n
1961 – 1968<\/b>
\nM\u00edstn\u00ed \u0161kola m\u011bla v pr\u016fb\u011bhu t\u011bchto let dv\u011b t\u0159\u00eddy s pr\u016fm\u011brn\u00fdm po\u010dtem 36,2 \u017e\u00e1k\u016f. \u0158editel \u0161koly Franti\u0161ek Glos, kter\u00fd p\u016fsobil na \u0161kole od roku 1943 (celkem 23 roky), ode\u0161el 1. srpna 1966 do d\u016fchodu a jeho n\u00e1stupcem se stal Jaroslav \u0160\u0165astn\u00fd. V t\u00e9to dob\u011b p\u016fsobila na \u0161kole u\u010ditelka Ludmila Bi\u0161ick\u00e1.
\nDne 1. b\u0159ezna 1961 byla znovu otev\u0159ena mate\u0159sk\u00e1 \u0161kola<\/b>. S 20 d\u011btmi fungovala jako za\u0159\u00edzen\u00ed s celodenn\u00ed p\u00e9\u010d\u00ed a stravov\u00e1n\u00edm. Byla um\u00edst\u011bna v byt\u011b \u0159editele \u0161koly Franti\u0161ka Glose, kter\u00fd se p\u0159est\u011bhoval do vlastn\u00edho domku \u010dp. 177. \u0158editelkou se stala Bo\u017eena Svobodov\u00e1, b\u00fdval\u00e1 u\u010ditelka d\u00edv\u010d\u00edch ru\u010dn\u00edch prac\u00ed a dom\u00e1c\u00edch nauk, u\u010ditelkou Irena Knoblochov\u00e1. \u0160kola m\u011bla v t\u011bchto letech pr\u016fm\u011brn\u011b 22,8 d\u011bt\u00ed. Postupn\u011b zde p\u016fsobily dal\u0161\u00ed u\u010ditelky E. Voto\u010dkov\u00e1, Jaroslava P\u00e1nkova, Hana Va\u0148kov\u00e1 a Jana Nejedlov\u00e1.
\nV\u00fdrazn\u00fd pod\u00edl \u0161kol v kulturn\u00edm ve\u0159ejn\u00e9m \u017eivot\u011b se projevoval \u010detn\u00fdmi vystoupen\u00edmi \u017e\u00e1k\u016f a pion\u00fdr\u016f p\u0159i v\u0161ech slavnostn\u00edch p\u0159\u00edle\u017eitostech, bohatou a \u00fasp\u011b\u0161nou z\u00e1jmovou \u010dinnost\u00ed, zejm\u00e9na v oblasti mlad\u00fdch po\u017e\u00e1rn\u00edku a v \u010detn\u00fdch sout\u011b\u017e\u00edch, v nich\u017e \u017e\u00e1ci obsazovali p\u0159edn\u00ed m\u00edsta v okrese i v kraji. MNV, Sdru\u017een\u00ed rodi\u010d\u016f a p\u0159\u00e1tel \u0161koly p\u0159i z\u00e1kladn\u00ed a mate\u0159sk\u00e9 \u0161kole i ostatn\u00ed ob\u010dan\u00e9 vykonali od roku 1966 do roku 1983 mnoho pro zveleben\u00ed \u0161koln\u00ed budovy. Postupn\u011b byl zaveden do t\u0159\u00edd vodovod, byly po\u0159\u00edzeny splachovac\u00ed z\u00e1chody, bylo instalov\u00e1no \u00fast\u0159edn\u00ed topen\u00ed, t\u0159\u00eddy byly vyparketov\u00e1ny a vybaveny nov\u00fdm n\u00e1bytkem. \u0160koln\u00ed sb\u00edrky byly obohaceny modern\u00edmi didaktick\u00fdmi pom\u016fckami. Z ve\u0159ejn\u00fdch prost\u0159edk\u016f nebo darem byl z\u00edsk\u00e1n filmov\u00fd zvukov\u00fd prom\u00edtac\u00ed p\u0159\u00edstroj Club 16, televizor, magnetofon, gramofon, projektor Meotar apod.
\nV roce 1968 byla v podkrov\u00ed vybudov\u00e1na nov\u00e1 bytov\u00e1 jednotka, kter\u00e1 slou\u017eila \u0159editeli \u0161koly.<\/p>\n
1968 – 1983<\/b>
\nV roce 1975 p\u0159evzala veden\u00ed \u0161koly po Jaroslavu \u0160\u0165astn\u00e9m Ladislava Vodh\u00e1n\u011blov\u00e1 a po n\u00ed v roce 1977 Vladim\u00edra Roub\u00ednkov\u00e1. D\u016fle\u017eit\u00fdm mezn\u00edkem ve vnit\u0159n\u00edm \u017eivot\u011b \u0161koly byl rok 1976, kdy byla zavedena postupn\u00e1 realizace povinn\u00e9 desetilet\u00e9 \u0161koln\u00ed doch\u00e1zky. V roce 1980 byla zru\u0161ena jednot\u0159\u00eddn\u00ed \u0161kola v Lestkov\u011b. Po dohod\u011b u\u010ditelsk\u00e9ho sboru s rodi\u010di v Lestkov\u011b p\u0159e\u0161la \u010d\u00e1st lestkovsk\u00fdch \u017e\u00e1k\u016f do \u0161koly v Tatobitech. T\u00edm byl i do budoucna zaji\u0161t\u011bn dostate\u010dn\u00fd po\u010det \u017e\u00e1k\u016f pro dvout\u0159\u00eddn\u00ed \u0161kolu v Tatobitech.<\/p>\n
1983 \u2013 1989<\/b>
\nV t\u011bchto letech byl chod \u0161koly stabilizovan\u00fd, v \u010dele \u0161koly st\u00e1la st\u00e1le Vladim\u00edra Roub\u00ednkov\u00e1, \u0159editelkou \u0161kolky byla Marie Ho\u0159en\u00ed. D\u00e1le zde vyu\u010dovali man\u017eel\u00e9 \u0160\u0165astn\u00ed (Jaroslav ve \u0161kole, Marie ve \u0161kolce).
\nV roce 1989 byla za zna\u010dn\u00e9 pomoci rodi\u010d\u016f postavena p\u0159\u00edstavba pro \u0161koln\u00ed j\u00eddelnu a \u0161koln\u00ed dru\u017einu.<\/p>\n
1990 \u2013 2001<\/b>
\nNa ja\u0159e stanul v \u010dele \u0161koly op\u011bt Jaroslav \u0160\u0165astn\u00fd, Vladim\u00edra Roub\u00ednkov\u00e1 pokra\u010dovala ve \u0161kole jako u\u010ditelka. \u201eV\u00fdm\u011bna\u201c prob\u011bhla v p\u0159\u00e1telsk\u00e9m duchu a vztahy ve \u0161kole to nijak nepoznamenalo.
\nV roce 1990 do\u0161lo tak\u00e9 ke znovuobnoven\u00ed historick\u00e9ho n\u00e1zvu \u0161koly \u2013 Masarykova \u0161kola. Tento n\u00e1zev \u0161kola dostala v roce sv\u00e9 v\u00fdstavby \u2013 1935 \u2013 u p\u0159\u00edle\u017eitosti 85. narozenin TGM. Za v\u00e1lky byl n\u00e1zev \u0161koly zakryt a v pades\u00e1t\u00fdch letech pruhem nov\u00e9 om\u00edtky zlikvidov\u00e1n \u00fapln\u011b. Za n\u00e1pis na budov\u011b vd\u011b\u010d\u00edme mistru klemp\u00ed\u0159i panu Josefu Ja\u010dkovi z Tatobit, kter\u00fd ve sv\u00fdch 80 letech zhotovil t\u00e9m\u011b\u0159 zadarmo (symbolick\u00fdch 1000,-K\u010d za pr\u00e1ci se slovy \u201eChci, aby obec a \u0161kola m\u011bla po mn\u011b n\u011bjakou pam\u00e1tku.\u201c) p\u00edsmena z m\u011bd\u011bn\u00e9ho plechu. Odhalen\u00ed n\u00e1pisu se uskute\u010dnilo 2. z\u00e1\u0159\u00ed 1990 v podve\u010der v r\u00e1mci kulturn\u00edho po\u0159adu uspo\u0159\u00e1dan\u00e9ho \u0159editelem \u0161koly panem \u0160\u0165astn\u00fdm.
\nV roce 1994 odch\u00e1z\u00ed pan\u00ed Vladim\u00edra Roub\u00ednkov\u00e1 do Turnova a jej\u00ed m\u00edsto zaujala Libu\u0161e Cermanov\u00e1, kter\u00e1 zde p\u016fsobila a\u017e do odchodu do d\u016fchodu v roce 1999. V roce 2000 m\u00edsto n\u00ed nastupuje pan\u00ed Milena Ka\u0161ov\u00e1, kter\u00e1 ve \u0161kole p\u016fsob\u00ed dodnes.
\nVe \u0161kolce nenastaly v tomto obdob\u00ed \u017e\u00e1dn\u00e9 zm\u011bny \u2013 \u0159editelkou byla st\u00e1le Marie Ho\u0159en\u00ed, u\u010ditelkou Marie \u0160\u0165astn\u00e1.<\/p>\n
2001 – 2007<\/b>
\nV roce 2001 ode\u0161el do d\u016fchodu Jaroslav \u0160\u0165astn\u00fd a \u0159\u00edzen\u00edm \u0161koly byla pov\u011b\u0159ena Mgr. Marie Vitulov\u00e1. Konkurz byl sice \u0159\u00e1dn\u011b vyhl\u00e1\u0161en, ale a\u010d \u0161kola nab\u00edzela k m\u00edstu \u0159editele i byt, nikdo se nep\u0159ihl\u00e1sil.
\nK 1. lednu 2003 do\u0161lo ve \u0161kole k z\u00e1sadn\u00edm pr\u00e1vn\u00edm zm\u011bn\u00e1m \u2013 \u0161kola z\u00edskala pr\u00e1vn\u00ed subjektivitu a z\u00e1rove\u0148 do\u0161lo ke slou\u010den\u00ed s mate\u0159skou \u0161kolou. Nov\u00fd n\u00e1zev \u0161koly tedy je Masarykova z\u00e1kladn\u00ed \u0161kola a Mate\u0159sk\u00e1 \u0161kola Tatobity, okres Semily. \u0160kola se pot\u00fdk\u00e1 se zna\u010dn\u00fdm \u00fabytkem \u017e\u00e1k\u016f, ale obec nechce nechat \u0161kolu padnout a sna\u017e\u00ed se v\u0161emo\u017en\u011b b\u00fdt n\u00e1pomocna.<\/p>\n
Sou\u010dasnost <\/b>
\nV l\u00e9t\u011b roku 2007 do\u0161lo ve \u0161kole k \u201eperson\u00e1ln\u00edmu zem\u011bt\u0159esen\u00ed\u201c, nebo\u0165 \u0161kolu postupn\u011b opustila t\u00e9m\u011b\u0159 polovina pracovn\u00edk\u016f (\u0159editelka, vedouc\u00ed \u0161koln\u00ed j\u00eddelny, u\u010ditelka M\u0160 a \u010d\u00e1ste\u010dn\u011b i vychovatelka \u2013 ta ve \u0161kole sice p\u016fsob\u00ed i nad\u00e1le, ale ji\u017e jen na zkr\u00e1cen\u00fd \u00favazek).
\nDo funkce \u0159editele byl k 1.8.2007 jmenov\u00e1n Mgr. Pavel Van\u011bk. U\u010ditelkou z\u016fstala i nad\u00e1le Mgr. Milena Ka\u0161ov\u00e1.
\nChod \u0161kolky zaji\u0161\u0165uj\u00ed pan\u00ed u\u010ditelky V\u011bra Tome\u0161ov\u00e1 a Vlasta Hlubu\u010dkov\u00e1, i nad\u00e1le zde vypom\u00e1haj\u00ed pan\u00ed Marie \u0160\u0165astn\u00e1 a Ho\u0159en\u00ed.
\nVe \u0161koln\u00ed dru\u017ein\u011b d\u011bti vede Dita Jaro\u0161ov\u00e1, kter\u00e1 z\u00e1rove\u0148 vyu\u010duje i t\u011blesn\u00e9 v\u00fdchovy, pracovn\u00ed \u010dinnosti a ve II. t\u0159\u00edd\u011b i vlastiv\u011bdu a p\u0159\u00edrodov\u011bdu.
\nAnglick\u00fd jazyk a krou\u017eky hry na kytaru a po\u010d\u00edta\u010d\u016f vede i nad\u00e1le Ivana \u0160ubrtov\u00e1. Jeliko\u017e v\u0161ak letos kon\u010d\u00ed studium na pedagogick\u00e9 fakult\u011b, domluvila se s veden\u00edm na pouze \u010d\u00e1ste\u010dn\u00e9 vyt\u00ed\u017eenosti.
\nKuchy\u0148 m\u00e1 na starosti So\u0148a Posp\u00ed\u0161ilov\u00e1, kter\u00e9 je k ruce slu\u017eebn\u011b nejstar\u0161\u00ed (ji\u017e 22 let) Alena Kopeck\u00e1.
\nO provozn\u00ed chod \u0161koly pe\u010duje \u0161kolnice a uklize\u010dka Jana Bake\u0161ov\u00e1, sez\u00f3nn\u00edm topi\u010dem z\u016fst\u00e1v\u00e1 Ji\u0159\u00ed Bake\u0161.<\/p>\n
I p\u0159es neut\u011b\u0161en\u00fd stav po\u010dtu \u017e\u00e1k\u016f v\u0161ichni v\u011b\u0159\u00edme, \u017ee tatobsk\u00e9 \u0161kolstv\u00ed p\u0159e\u017eije toto nelehk\u00e9 obdob\u00ed bez \u00fahony a za v\u00fdrazn\u00e9 podpory obce, rodi\u010d\u016f, \u017e\u00e1k\u016f a p\u0159\u00e1tel \u0161koly se do\u010dk\u00e1 lep\u0161\u00edch \u010das\u016f.<\/p>\n
Za v\u00fdrazn\u00e9ho p\u0159isp\u011bn\u00ed b\u00fdval\u00e9ho \u0159editele \u0161koly Jaroslava \u0160\u0165astn\u00e9ho sepsal a sestavil Mgr. Pavel Van\u011bk.<\/i><\/p>\n
P\u0158\u00cdLOHOV\u00c1 \u010c\u00c1ST<\/u><\/b><\/p>\n
\u0158editel\u00e9 \u0161koly: <\/b><\/p>\n
1790 \u2013 1794 Mat\u011bj Nesvadba
\n1794 \u2013 1836 Jan Hlav\u00e1\u010dek
\n1836 \u2013 1842 Franti\u0161ek Zelinka
\n1842 \u2013 1851 Petr Myslivec
\n1851 \u2013 1883 Josef Bruncl\u00edk
\n1883 \u2013 1890 Vincenc \u0160elbick\u00fd
\n1890 \u2013 1897 Josef Hyxa
\n1897 \u2013 1910 Petr Matou\u0161ek
\n1910 \u2013 1911 Franti\u0161ek Matou\u0161
\n1912 \u2013 1921 Bohumil Kripner
\n1921 \u2013 1925 Jaroslav Fu\u010d\u00edk
\n1925 \u2013 1942 Jan Mencl
\n1943 \u2013 1943 Marie Petrov\u00e1
\n1943 \u2013 1966 Franti\u0161ek Glos
\n1966 \u2013 1975 Jaroslav \u0160\u0165astn\u00fd
\n1975 \u2013 1976 Ladislava Vodh\u00e1n\u011blov\u00e1
\n1976 \u2013 1990 Vladim\u00edra Roub\u00ednkov\u00e1
\n1990 \u2013 2001 Jaroslav \u0160\u0165astn\u00fd
\n2001 \u2013 2007 Mgr. Marie Vitulov\u00e1
\n2007 \u2013 dosud Mgr. Pavel Van\u011bk<\/p>\n
U\u010ditel\u00e9:<\/b>
\nLudmila Bi\u0161ick\u00e1, Libu\u0161e Lohnisk\u00e1, Anton\u00edn Neumann, Anton\u00edn Dudek, Vlasta Ja\u010dkov\u00e1, Jaroslav \u0160\u0165astn\u00fd, Vladim\u00edra Roub\u00ednkov\u00e1, Libu\u0161e Cermanov\u00e1, Mgr. Milena Ka\u0161ov\u00e1<\/p>\n
\u0158editelky mate\u0159sk\u00e9 \u0161koly:<\/b><\/p>\n
1961 \u2013 1975 Bo\u017eena Svobodov\u00e1
\n1976 \u2013 2002 Marie Ho\u0159en\u00ed<\/p>\n
U\u010ditelky:<\/b>
\nIrena Knoblochov\u00e1, Eva Voto\u010dkov\u00e1, Jaroslava P\u00e1nkov\u00e1, Hana Va\u0148kov\u00e1, Jana. Nejedlov\u00e1, Marie Ho\u0159en\u00ed, Marie \u0160\u0165astn\u00e1, Monika H\u016flkov\u00e1 <\/p>\n
P\u0159i\u0161kolen\u00e9 obce<\/b>
\nLestkov
\nKoz\u00e1kov
\nV\u00e1clav\u00ed a Volavec do roku 1865
\n\u017dl\u00e1bek do roku 1909<\/p>\n
Pou\u017eit\u00e1 literatura:<\/u><\/b>
\nPodobsk\u00fd, Jaroslav \u2013 D\u011bjiny Tatobit a okoln\u00edch vs\u00ed, I.\u010d\u00e1st, 1985, MNV Tatobity, 53 s.
\nPodobsk\u00fd, Jaroslav \u2013 D\u011bjiny Tatobit a \u017dl\u00e1bku od r. 1918-1960, II.\u010d\u00e1st, 1985, MNV Tatobity, 43 s.
\nValn\u00fd, Jan a letopiseck\u00e1 komise – D\u011bjiny Tatobit a \u017dl\u00e1bku od r. 1961-1983, III.\u010d\u00e1st, 1985, MNV Tatobity, 31 s.
\n\u0161koln\u00ed kroniky z let 1967 – 2001<\/p>\n
\u00dastn\u00ed historick\u00fd pramen \u2013 vypr\u00e1v\u011bn\u00ed b\u00fdval\u00e9ho \u0159editele \u0161koly Jaroslava \u0160\u0165astn\u00e9ho, srpen 2007.<\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"
Nejstar\u0161\u00ed obdob\u00ed \u0161koly O \u0161kole jsou prvn\u00ed zpr\u00e1vy z r. 1790. Tehdy tu byl u\u010ditelem (kantorem, jak se tehdy \u0159\u00edkalo) Mat\u011bj Nesvadba z Ole\u0161nice. V \u010dele \u0161koly st\u00e1l a\u017e do roku 1794. Zpr\u00e1va z vizitace \u0161koly 19. z\u00e1\u0159\u00ed 1790 zaznamen\u00e1v\u00e1, \u017ee u\u017e\u00edval t\u0159\u00ed korc\u016f kosteln\u00edch pol\u00ed, je\u017e mu vyn\u00e1\u0161ely 3 zlat\u00e9 do roka, 2 a […]<\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"parent":0,"menu_order":0,"comment_status":"closed","ping_status":"closed","template":"","meta":{"ngg_post_thumbnail":0,"footnotes":""},"class_list":["post-13595","page","type-page","status-publish","hentry"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/tatobity.cz\/skola\/wp-json\/wp\/v2\/pages\/13595","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/tatobity.cz\/skola\/wp-json\/wp\/v2\/pages"}],"about":[{"href":"https:\/\/tatobity.cz\/skola\/wp-json\/wp\/v2\/types\/page"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/tatobity.cz\/skola\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/tatobity.cz\/skola\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=13595"}],"version-history":[{"count":3,"href":"https:\/\/tatobity.cz\/skola\/wp-json\/wp\/v2\/pages\/13595\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":23261,"href":"https:\/\/tatobity.cz\/skola\/wp-json\/wp\/v2\/pages\/13595\/revisions\/23261"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/tatobity.cz\/skola\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=13595"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}