Dušičková stopovaná

Blíží se nám čas duchů a nadpřirozených bytostí. I k nám do školky se pár dušiček přilétlo ukázat. Tedy ne úplně do školky, ale připletly se nám na dušičkovou stopovanou, kterou pro nás připravili Dubínek a Dubáček. Hned u první zastávky na hřbitově nás přivítal duch známého spisovatele a kreslíře Josefa Čapka a pochlubil se nám svým obrázkem pejska a kočičky. I my toto povídání o pejskovi a kočičce máme velmi rády. S duchem Josefa Čapka jsme se rozloučily a pokračovaly dál, protože podle mapy, kterou jsme si ve škole překreslily, jsme měly před sebou ještě kus pořádné cesty. U dalšího ducha plavala velryba a viklala se stolička. Přestože byla dřevěná, s nápovědami jsme dokázaly uhodnout, že se jedná o film Jak vytrhnout velrybě stoličku. Ale jméno herce Vašíka? S tím nám museli pomoci rodiče. Ovšem třetí duši jsme poznali všichni. Trošku nás mrzelo, že mistr nezapěl😕, ale i tak se slavíkem v ruce (tím nejstarším – proto byl už mírně opelichaný) jsme božského Káju poznali všichni🙂. Cesta kolem lesa byla dlouhá a velmi strašidelná. Když už jsme vešly do tmavého a hlubokého lesa, tak už se báli i někteří rodiče😱. Přestože duše Marie Terezie byla velice vlídná a usměvavá, tak duše Emila Zátopka na nás vybafla z křoví a měla velikou radost, že jsme se lekly. Bylo vidět, že i po smrti mistr Zátopek neztratil svého sportovního ducha😀. No a jako poslední uzavíral cestu lesem sám veliký politik Václav Havel. Ne všechny Berušky jsme hned věděly, kdo to je, ale rodiče, když uviděli českou vlajku, klíče a krátké kalhoty, měli hned jasno😉. Stopovaná se blížila ke konci, kde na nás čekala naše známá strašidýlka z dubu Dubínek a Dubáček. Naši velcí kamarádi si pro nás připravili nejen strašidelnou stopovanou, ale i za naši statečnost, odvahu a správně vyplněnou tajenku jsme od nich dostaly balíček s drobnou odměnou. Moc vám děkujeme a za rok se na vás už teď moc těšíme. Vaše Berušky.