MŠ 2017/2018
A je to tu zas, ta smutná chvíle, kdy se musíme chtíc nechtíc rozloučit s nejšikovnějšími Beruškami a nechat je odlétnout tam, kde se z nich pomalu začnou stávat dospělí lidé. Letos jsme se musely rozloučit s pěti předškolními Beruškami. Rozloučení proběhlo v Kulturním domě Tatobity, kde bylo připraveno nejen rozloučení, při kterém jsme Beruškám předaly krásná žlutá trička od Duštírů a památková tabla, ale také tu každá Beruška byla ošerpovaná paní starostkou a pasována panem ředitelem na školáka.
Myslím si, že konec školního roku by měl být plný veselých a usměvavých zážitků, na které se jen tak nezapomíná. A hlavně konec školního roku pro Berušky, které se od září promění v pilné školáky a na školková léta budou už jenom vzpomínat, a proto bychom byly moc rády, aby bylo na co :-). Za nás dvě velké Berušky mohu říci, že za tento školní rok my budeme mít na co vzpomínat:-).
Konec školního roku máme my Berušky velice rády, protože je plný výletů. Jeden takový výlet jsme podnikly v úterý 12. 6., kdy jsme s batůžky na zádech vyrazily k Honzovi na statek. Tuto návštěvu podnikáme každým rokem a vždy se k Honzovi a Andulce velice těšíme :-). Nejenže cestou na Kozákov si můžeme prohlédnout náš Český ráj z výšky, ale každý rok má Honzíkova a Andulčina maminka pro nás připravené lahodné občerstvení s prohlídkou celého statku. A my se tak dozvíme, které zvířátko u Honzíka a Andulky přibylo a které už nemají. Letos přibylo hodně kraviček, telat a spousta králíků, i když maminka Honzíka říkala, že brzy zase ubydou :-).
První celodenní výlet ve sportovním duchu Berušky zvládly s přehledem, a protože je někdy i zapotřebí vzdělávat se a rozvíjet se také po kulturní stránce osobnosti, vyrazily jsme ve středu 6. června na druhý velký výlet – tentokrát do Prahy za Hurvínkem, Máničkou, Spejblem a paní Kateřinou, neboli Bábinkou (a málem bych zapomněla na jejich chlupatého kamaráda Žeryčka :-)).
Ráno jsme všechny Berušky a některé maminky nastoupily do autobusu a vyrazily do Prahy.
Den dětí letos Berušky oslavily netradičním způsobem. Zahrály si na lupiče a detektivy. Nejprve si však všichni museli na školní zahradě najít mapu s cestou. Jako první na cestu vyrazili lupiči s pokladem. Cestou za sebou nechávali stopy. Ne všechny však byly správné. Spousta stop byla také proto, aby detektivy zmátla :-). Ale bylo znát, že naši detektivové jsou velice zkušení, a jen tak se zmást nenechali. Celou cestou se drželi podle vyznačené mapy a dokázali najít všechny uschované stopy, které je dovedly až k uloupenému pokladu.
Tak už jsme se konečně dočkaly:-). V pátek 25. 5. nadešel ten den s velikým D, na který jsme se tak moc těšily. Ráno jsme se sešly ve školce, kde jsme si do batůžků zabalily svačinky a na hlavu jsme každý dostal zelenou svítivou čepičku s červenou beruškou, to proto, abychom byly vidět už z dálky a aby naši kapitáni měli stále přehled, kde jsme, a to i pod vodou :-).
Ve školce se ještě musela přepočítat posádka a zapsat její přítomnost, to proto, kdyby náhodou byly nějaké ztráty, tak aby v papírech nebyl nepořádek :-). Potom byli posádce představeni zkušení kapitáni lodě. Jeden nejmenovaný kapitán, tedy spíše kapitánka, měla velice důležitou otázku, kterou zajisté uklidnila již tak nervózního pana ředitele „Jakže se řídí raft?“:-). Ale i přesto nás pan ředitel pustil, i když paním učitelkám, pro dnešní den kapitánkám, kladl na srdce, že máme na všechny dávat pozor, jinak že nás zavřou všechny tři:-). Kapitánky se ovšem těmi to řečmi vůbec nenechaly zastrašit a plně věřily své vycvičené posádce. Hurá za námořním dobrodružstvím :-).
Výsledky přijímacího řízení k předškolnímu vzdělávání v MŠ Tatobity,
jejíž činnost vykonává Masarykova základní školy
a mateřská škola Tatobity,
příspěvková organizace, pro školní rok 2018/2019:
Abychom si čarodějné veselí neužívali sami, pozvali jsme na odpoledne i naše postarší rodinné čarodějnice a čaroděje, aby i oni mohli mít alespoň pár čarodějných jiskřiček v očích :-).
Nejprve jsme si společně vyrobili košťata, která byla nezbytnou součástí pro zdárné splnění všech připravených úkolů. A protože správná čarodějnice a správný čaroděj nikdy nelétá sám, ale se svým zvířecím kolegou, i my jsme své zvířecí kamarády namalovali a pořádně připevnili na příď koštěte a už jsme se mohli připravit k začátku letecké zkoušky :-).
Jako každý rok i letos se ke konci dubna Berušky proměnily v čarodějnice a čaroděje. Hned v pondělí si postavily kouzelnou chatrč s komínem a pecí, ve které nepekly Jeníčka a Mařenku, ale trénovaly se ve vaření čarovných lektvarů. Ovšem zatím jen jako :-). V čarodějné kuchyni si pořádně zařádily s opravdivými ingrediencemi až v pátek, kdy pod vedením dvou již zdatných a zkušených čarodějnic uvařily nejeden kouzelný lektvar.
Ve čtvrtek 5. dubna dopoledne se naše nejstarší Berušky proměnily v opravdové školáky. Paní učitelka Kašová je pozvala na hodinu matematiky první a druhé třídy.
Skoro-školáci se dozvěděli, že při zvonění se musí postavit, a tím se nejen pozdravit, ale také přichystat na další společnou práci. Když chtějí něco říci, že se musí pěkně způsobně přihlásit a počkat až je paní učitelka vyvolá.