Ještěrky v listopadu a v prosinci

Tak tak jsme si s dětmi stihli popovídat o počasí, živlech, lesních zvířatech a o tom, co si oblékáme my lidé a “co nosí“ právě lesní zvířata a už nás zase, tentokrát do mnohem větší míry, omezil… ten jeden protivný  covid. Proto jsme si s hrstkou dětí místo čertovské veselice povídali o hygieně, správném mytí rukou a nešťourání se v nose. A myjí si vůbec čerti ruce? A vlasy? A z čeho je vlastně vyrobené mýdlo? Naštěstí jsme ještě před karanténou stihli zahájit bruslařskou sezónu a zhlédnout divadelní představení v turnovském divadle a jako bonus se podívat do muzea na výstavu Svět kostiček. Ve Slávce jsme mohli pozorovat koně, jak sváží z lesní stráně klády a o pár týdnů později jsme na tom stejném místě kreslili obrázky klacíkama do sněhové pokrývky. I na to prasátko se dostalo. Prošli jsme si tatobitskou vánoční stezku, přijít na správnou odpověď byl leckdy pořádný oříšek. A pak už konečně nastal čas zpívání vánočních koled a také nám Ježíšek přinesl báječnou nadílku. Společně jsme si pochutnali na cukroví od šikovných maminek, babiček a minimálně od jednoho tatínka a pak už jsme si jen hráli a hráli. (Nezapomeňte, že začátek nového kalendářního roku zahajujeme u Ještěrek lyžařským výcvikem :-)).

Milí rodiče, děkujeme za vaši přízeň, přejeme celým vašim rodinám v poklidu strávené vánoční svátky a do Nového roku mnoho a mnoho zdraví, trpělivosti, laskavosti a vzájemné tolerance.