Masarykova základní škola a mateřská škola Tatobity, příspěvková organizace

Květen byl pro Ještěrky jednoznačně plodný. Historicky poprvé jsme se účastnili lehkoatletického trojboje mateřských škol Turnovska, kde naše děti neobsadily sice nejpřednější pozice, ale za to je sportování nadmíru bavilo. Fotily jsme „jako divé“ naše děti v letu při skoku dalekém do písku, ale náhoda tomu chtěla a hlavnímu fotícímu mobilu odešla SD karta, tudíž fotek z trojboje máme poskrovnu a pouze zprostředkovaně. S dětmi jsme si zkraje měsíce povídali o našich rodinách a věřte z celého srdce, mají vás, rodičové, moc a moc rády. Práce s modelínou je velmi bavila, stejně tak jako obtiskování bublinkového včelího úlu do našich čtenářských deníčků po dočtení knížky o lesním skřítku Medovníčkovi. Provětrali jsme velký barevný padák a ukázali si tak, jak je důležitá spolupráce. Navštívili jsme paní učitelku Vendulku, která nám poskytla milé zázemí s výborným koláčem jako bonus. Popovídali jsme si s dětmi o zvířatech ze zoologické zahrady a společně jsme si vyrobili růžovou chobotnici, která nám nyní zdobí naši koupelnu. Z lana se stal při tělovýchovných chvilkách had, který hlídal hranice a případné přešlapy, ale také prostředek k promasírování plosky dětských nohou a zároveň hlavní pomůcka při přetahované. (Holčičky, to jsme to klukům nandaly, viďte!) Děti udělaly také velké pokroky na lekcích plavání. Není mezi nimi nikdo, kdo by se vody bál a drtivá většina z nich nemá problém se ponořit a vylovit ze „dna mořského“ třeba puk. Ti zdatnější zkoušejí dokonce i šipku. Krásným květnovým tématem se pro nás stal hmyz. Ke Zlatovlásce dovedla Jiříka samozřejmě moucha – dramatizace pohádky byla tak veselá, až jsme málem popletli živou a mrtvou vodu. Poučili jsme se ze spolupráce mravenců – při živém dětském řetězu šla práce hned lépe od ruky. S lupami jsme se vydali do lesa pozorovat vše šestinohé, ale pozornosti neunikly ani květy nebo šišky. Mravencům jsme na jejich mraveništi uspořádali raut, abychom druhý den zjistili, že jim nejvíc chutnal piškot a nejméně pomeranč. Pokud si vzpomínáte, účastnili jsme se s dětmi v předchozích měsících dohromady již tří výtvarně – pracovních soutěží pořádaných časopisem Sluníčko. Do čtveřice všeho dobrého se sice neříká, ale přesto jsme spojili síly dohromady a nosili klacíky a klacíky a další klacíky, abychom postavili v lese krásné trojdomí i s ohništěm a se zahrádkou a výslednou fotografii našeho díla jsme poslali právě do časopisu Sluníčko. Tak držte palce, třeba to tentokrát vyjde!

 

Print Friendly, PDF & Email