Výlet na statek ke Kudrnáčům

A máme tu čas, na který jsme se všichni tak moc těšili. Čas výletů, sluníčka a zážitků. Takový zážitkový den jsme si udělaly i my Berušky. Ve středu 17. 6. jsme se vydaly na statek k Aničce, Honzíkovi a vlastně teď už i k Adámkovi 😊, pod Kozákov. Na cestu nám svítilo sluníčko a do kroku nám zpívali ptáci. První posilňující zastávku jsme zakotvily na samotoči, kde jsme se musely posílit před tím velmi strmým výstupem ke Kudrnáčům. Nešly jsme přímo, vzaly jsme to známou zkratkou, paní učitelka říkala, že je to sice horší, ale za to delší cesta 🙉, na pastvu ke krávám.  Maminka Aničky na nás čekala a společně jsme kravičky nakrmily. A to zdaleka nebylo všechno. Představte si, že za kravičkami tam přijel pán, kterému se prý říká pan inseminátor.🤔 My Berušky vůbec nevěděly, co to cizí dlouhé slovo znamená, a když jsme se potom dívaly, jak pan inteminátor (nebo jak se to vlastně říká) si bral dlouhou rukavici, skoro jako pan doktor, napadlo nás, že by to mohl být doktor zvířátek, stejně jako je maminka Aničky. Ale když ten pán s tím neznámým dlouhým názvem strčil ruku s rukavicí kravičce do zadečku😳, bylo nám to hodně divné. Ptaly jsme se paní veterinářky a ta nám vysvětlila, že pan inseminátor přijel kravičce dát do bříška malé telátko no a teď se musí čekat, jestli se telátko narodí nebo nenarodí. Trochu jsme nemohly pochopit, jak to, že to malé telátko nevidíme🤔, ale prý v té dlouhé jehle je jenom půl toho telátka a až když se spojí s druhou půlkou od kravičky, tak z toho bude celé telátko. No to byl tedy zážitek, paní učitelka říkala, že tedy toto vidí poprvé. Od kraviček jsme si to šustily dolů z kopce rovnou na dvorek ke Kudrnáčovým, kde jsme si pohladily koně, králíky a šly jsme se naobědvat. Víte, co jsme měly dobrého? Výborné liberecké párky, na ohni pečené s chlebem a kečupem. Mňam😋. Kdybyste viděli, jak to do nás padalo. Paní učitelka říkala, že to do nás padá jak Němci do krytu, tak tedy nevíme. Němce do krytu jsme ještě padat neviděly🤔.  Jojo, u Kudrnáčových je vždycky krásně, po výborném obědě jsme si to cupitaly dolů do Leskova až ke hřbitovu do Tatobit. Víte, proč ke hřbitovu? No protože nám tam postavili novou malilinkou prodejnu zmrzliny, ale ne jen tak obyčejné zmrzliny, ale zmrzliny točené. Mňam. Jestli jste tu ještě nebyli? Tak se tam určitě zastavte. No a to už je skoro konec naší výletní cesty. Od hřbitova jsme seběhly ke škole na hřiště a čekaly na vás na rodiče, abychom vám mohly všechno vyprávět.

Vaše Berušky😘