Masarykova základní škola a mateřská škola Tatobity, příspěvková organizace

Rok se sešel s rokem a opět tu je čas hodnocení, bilancování a vzpomínání. A musím upřímně říci, že letošní rok byl (nejen z pohledu naší školy) opět takový zvláštní… Až by se mi chtělo slovy klasika zase a znovu říci „…letošní rok zdá se mi poněkud nešťastným…“.

Celý rok 2021 byl poznamenaný vlnami Covid-19, které ovlivnily i chod nejen našeho školství. V roce 2021 jsme podstatnou část roku prožili v nouzovém stavu, a i když už to v létě vypadalo, že konečně bude lépe (počty nakažených klesaly a myslelo se, že i vakcinace obyvatel konečně udělá v reklamách často slibovanou Tečku za koronavirem), opak byl pravdou. Očkování sice pomohlo (i když ne tak, jak si od toho zpočátku vědci slibovali), ale v listopadu čísla opět vzrostla až k rekordním 30 000 nově nakažených za den, takže opět došlo k vyhlášení nouzového stavu. Naštěstí školy zůstaly otevřené, i když třeba v naší škole jsme se museli potýkat s nedostatkem personálu. Nakonec jsme vše zvládli a já pevně věřím, že ve „dvojkovém“ roce už opravdu bude lépe…

V letošním končícím roce se toho ve škole moc nestalo🙁. Ne, že bychom nechtěli, ale nedostali jsme k tomu příležitost. Bruslení se tak stalo jedinou pohybovou akcí, kterou jsme (i když v omezeném množství lekcí) mohli absolvovat. V lednu a únoru pouze školka, v listopadu a prosinci školka i škola, ale bylo toho zatraceně málo🙁. Plavání, lyžování, Vlastík, vánoční trhy či besídka pro rodiče zůstaly již jen v našich vzpomínkách. Ještě že v červnu mohl proběhnout školní výlet (škola i školka absolvovaly rafty ze Dvora Králové na Kuks) a v září jsme stihli Výlet za poznáním (sama sebe) na Báru (chata na Benecku).

Zápis do školy i školky jsme dělali také dálkově. Papírově to šlo zvládnout, ale chyběl nám kontakt s dětmi i rodiči. Do školy nám v září přišlo jedenáct nových prvňáčků, do školky přibylo sedm nových Ještěrek, resp. Berušek. V září jsme tak takřka dosáhli možné maximum, které můžeme ve školce a škole mít – od 1. září 2021 je ve školce 17 Berušek a 18 Ještěrek a ve škole 30 žáků. Naštěstí jsem nemusel nikoho odmítnout a jsem rád, že školu máme plnou až ke stropu🙂. Jen ten úsměv dětí, pro který to všichni děláme, se nám pomalu přesouvá do virtuální roviny… Snad se to už vše konečně uklidní a ustálí a nový rok 2022 bude zase plný akcí, na které se všichni už moc těšíme🙂.

Pevně věřím, že už máme vše úspěšně za sebou a snad rok 2022 bude (nejen) v tomto ohledu veselejší a naší školou bude znít smích šedesáti pěti spokojených dětí🙂.

Za to, že jsme to (v rámci možností) zvládli, nemůžu já sám. Za to vděčím všem, kteří se na chodu školy podílejí. A proto zejména letos mi dovolte poděkovat hlavně jim.

Děkuji paním učitelkám Mileně Kašové a Ditě Jarošové za celoročně výbornou a zodpovědnou práci u školáků distančně i prezenčně. Paní učitelce Michaele Vaňkové za hodiny angličtiny u nejmenších. Paní Ladislavě Šebkové, díky které funguje sportovní kroužek (pokud to jen Covid-19 dovolí🤔). Paní Žanetě Palounkové za kroužek Pohybových her – házené. Kroužek šití vede paní Jitka Brožková. Opravdu moc děkuji a velice si vážím toho, že se do činnosti školy zapojili i rodiče👍. Berušky se nám rozrostly o Ještěrky, a tak mi dovolte poděkovat za výbornou a inspirující práci u nejmenších paním učitelkám Evě Klementové, Elišce Čapkové a Veronice Lacinové a nově i Lucii Cachové. Ivetě Pospíšilové a Daně Hoškové děkuji za chutnou krmi a naprosto bezproblémový chod školní kuchyně. Paní Ludmile Geciové a paní Renatě Maškové za provoz a věci s ním spojené. Jsme všichni? Nezapomněl jsem na někoho? Ve škole ano – ale dík patří i pracovníkům obce za bleskové drobné pomoci. Všem místním spolkům, které nám pomáhají v organizaci a dokážou přiložit ruku k dílu, je-li třeba. Sponzorům, díky kterým máme nejen nové hračky, ale i třeba materiál na drobné výtvarné činnosti. Dík patří i vám všem, kdo pomáháte každodenní neviditelnou prací udržet školství v Tatobitech a umožnit dětem vzdělávání v krásném prostředí. A to je vše. Vlastně ne – speciální dík patří paní starostce Lence Malé – za to, že je, jaká je. Díky neskutečné vitalitě paní starostky máme vše, co si můžeme přát – od nového zázemí u víceúčelového hřiště až po drobnou pomoc v každodenním chodu školy. Opravdu moc děkuji a jsem velmi rád, že slovy klasika, které trochu parafrázuji, můžu na rozdíl od pana Svěráka z Vratných lahví říci: „Já tu jsem rád👍.“

Takže ještě jednou – děkuji za rok 2021 a pevně věřím, že následující rok 2022 bude úspěšný, pohodový a usměvavý. Ať se i Vám daří, ať jste všichni zdraví, šťastní a bohatí – alespoň na zážitky a dobrou náladu.

Mgr. Pavel Vaněk, ředitel školy

Print Friendly, PDF & Email