Výlet za poznáním (sama sebe) – chata Lučanka

Sotva jsme se přivítali ve škole, už jsme z ní zase zmizeli😀 Jako každoročně jsme i letos zahájili školní rok Výletem za poznáním (sama sebe). Ze školy jsme vyjeli 4. září a cílem nám letos byla chata Lučanka v Lučanech nad Nisou. Cílem Výletu za poznáním je začlenit nové prvňáky do školy a průběžně plnit plány environmentální výchovy a minimálního preventivního programu. Po celé tři dny jsme proto soutěžili, hráli si, plnili různé úkoly a vyplňovali testy. Počasí bylo letos nádherné, a tak jsme splnili vše, co jsme si předsevzali.

Ve středu ráno jsme se všichni sešli u školy a vyrazili jsme směr Lučany nad Nisou. Počasí nám přálo a přát mělo po celé tři dny, takže na našich tvářích zářil úsměv a očekávání – jaké to letos bude? Bude se nám tam líbit a bude nám tam chutnat? Vejdeme se do pokojů tak, jak si představujeme? A nebude se nám stýskat? S tolika otázkami v hlavách jsme vyrazili vstříc novému dobrodružství…
Cesta nám utekla jako voda a za chvíli jsme byli na místě. A naše otázky přestaly být otázkami🙂 Ubytování bylo výborné a přesně tak, jak jsme chtěli, kuchyň vařila bez chyby a na stýskání určitě nebude čas, protože program máme nabitý…
Hned po obědě jsme vyrazili na menší výlet, jehož cílem byla nedaleká rozhledna Bramberk. Není to vůbec daleko, takže za chvíli jsme byli na místě. Na rozhlednu jsme se sice nedostali😞, neboť je v majetku obce a v září je už po sezóně🤔, takže rozhledna je pro veřejnost uzavřená, přesto jsme v okolí rozhledny strávili pěkné chvíle u prvních her, které měly paní učitelky připravené. Po návratu na chatu jsme se navečeřeli a vrhli se do večerního programu – Riskuj! Pak jsme se uložili do postýlek a bez vzlykání a stýskání spali až do rána😀

Ve čtvrtek jsme vyrazili na celodenní výlet – přes Bramberk jsme došli do Horního Maxova, kde jsme naplnili bříška připraveným obědovým balíčkem, a pokračovali jsme zpět na Lučanku, abychom si tu nechali věci a znovu se vydali na Bramberk, kde je les jako stvořený pro další hry. Po návratu k chatě jsme ve skupinách tvořili strašidýlko z přírodnin, které jsme si po cestě nasbírali. Všechna strašidýlka se nám povedla a už teď nám zdobí mezipatro ve škole😉 Po večeři jsme hráli „Sázky na rekordy“ a hupli do postýlky🙂

V pátek ráno už následovala jen výborná snídaně, závěrečné štafety a vyhodnocení výsledků. Všechna tři družstva vytvořila príma partu a celkově vyhrálo družstvo… A není to jedno?😀 Důležité je, že se děti bavily, že se učily i jinou formou, než většinu roku, že nikdo nebyl na nikoho ošklivý a starší žáci bez nápovědy pomáhali mladším, že po tři dny vládla dobrá nálada a úsměv nás provázel na každém kroku a všichni jsme se ve zdraví vrátili domů😀🙌👍

Cíl Výletu se nám tak podařilo splnit bezezbytku – a mně nezbývá, než si přát – Jen tak dál🙂😉
Nakonec mi dovolte poděkovat paním učitelkám za stálý úsměv a neskutečnou vitalitu, se kterou se po celé tři dny staraly o naše děti. Děkuji👍